Performance plná nepochopených slov
(Olomoucká Klubová Noc)
Zabalenej do krytu, malujíce realitu na zářivě svítivou, tahy a čáry - všemožné tvary a do toho pásmo nepochopených slov. Bylo to vostrý jak nabroušenej kov, takovej výlov rybníka. Sem tam i přítomnost publika, který nechápe, možná se bojí a nebo obojí - vítejte ve zmatku! Bylo to syrový, bez příkras, s chybama a spoustou nedostatků. Betonové prostředí, do kterýho sedí muzika, chodbami proniká přítomnost něčeho, co je tam taky -
“Sbal si svoje saky paky a vypadni píčo! Zasranej neposlouchající svět... Všechno se stále mění a nic nikdy nebude stejný! Jakmile dojdeš na konec, stojíš na začátku a můžeš jet znovu. Znovu od startu někam do všeho, který se zamíchá jen s něčím. A to se potom bude dát krájet. Bude to tak hustý, jako mlha která pohltí i to, co je kousek dál.”
A tak jsem si dal trochu CHAOSU abych to líp chápal, aby to líp chápali ti všichni, kteří taky neustále hledají něco nepochopitelně samozřejmého, ukrytého ve všem tom lesknoucím se cokoliv. A byl jsem tam pro nás, pro ně, pro všechno. Sledoval jsem sám sebe spoza hranice vesmíru nepochopených slov a stále jsem mluvil a stále jsem maloval a o tom to celý bylo. O maximálním prožitku něčeho, co možná jde popsat slovy, ale ta slova už nejdou pochopit, ani sdělit někomu jinému. Protože jsou zapomínána přímo v přímém přenosu a nahrazována jinými slovy, jejichž význam je stejně neuchopitelný a bezvýznamně nepostradatelný. A barvy? Ty tam byly taky a taky možná vy jste tam byli. A viděli mě i slyšeli a mysleli si bůh ví co? Cokoliv, se vším. Snad jsem vás nějak oslovil, nebo ani ne, ale měli jste možnost. Možnost být tehdy a tam...
V pondělí ráno, po po klubové noci mi volá kamarádka: “Prosimtě, jak jsi na tom? Přežil jsi to?” Nějak jsem nechápal, o čem mluví, ale pokračování hovoru mi udělalo jasno: “No kámoši říkali, žes byl uplně sfetovanej, že tak přestřelenýho člověka ještě neviděli…” Pousmál jsem se, když mi došlo, o čem mluví…
Takže to asi pracovalo přesně podle představ! Někoho jsem šokoval, někoho pobavil, někomu zamotal hlavu, někoho naštval… zkratka ten správnej CHAOS se vším všudy!
Velký dík patří organizátorům z Air Force Production, za to, že dělaj takovýhle akce, který se vpíšou pod kůži a vpijí do očního bělma. Že dělaj akce, na kterých TO ještě je, a je TO nezapomenutelně jedinečný! Protože nebejt takovejch nadšenců, jako jsou oni, tak bych nikdy nedostal šanci hodiny malovat UV barvama v protiatomovým krytu s naší bandou a u toho jako šílenec plácat pátý přes devátý. A ani vy byste nezažili takovou párty...
Pac a pusu Vincek
PS: Fotky pravděpodobně nafotil věhlasný a legendami opředený fotograf Létoslav Chromek. Fotky byly staženy z facebookové události.
